Brizolit: Moderní alternativa, nebo přežitek minulosti?

Co je to brizolit?

Brizolit je v podstatě druh vnější omítky, která se skládá z cementu, písku a drobných kamínků nebo štěrku. Směs se nanáší na vnější zdi budov a vytváří tak drsný, texturovaný povrch. Brizolit byl oblíbený stavební materiál v minulém století, a to zejména v 60. a 70. letech, a to z několika důvodů. Je poměrně levný, odolný vůči povětrnostním vlivům a snadno se aplikuje. Brizolit může také pomoci skrýt nedokonalosti na zdech a dodat jim zajímavý vzhled. Dnes už se brizolit tolik nepoužívá jako dříve, ale stále ho lze nalézt na mnoha starších budovách. Existují i modernější varianty brizolitu, které nabízejí lepší odolnost a estetiku. Pokud zvažujete použití brizolitu na svém domě, je důležité zvážit jak jeho výhody, tak i nevýhody. Mezi nevýhody patří například to, že brizolit může být náchylný k praskání a může být obtížné ho opravit, pokud se poškodí. Také se na něm snadno usazují nečistoty a řasy, takže může vyžadovat pravidelné čištění.

Historie a původ

Brizolit, známý také jako stříkaná omítka, má kořeny sahající až do 19. století. Původně se používal jako levný a rychlý způsob, jak ochránit a zateplit fasády budov. Jeho složení se v průběhu let měnilo, ale obvykle obsahovalo cement, písek a vodu, smíchané s různými přísadami pro zlepšení vlastností, jako je přilnavost, odolnost proti vodě a mrazuvzdornosti.

V Československu se brizolit stal populárním stavebním materiálem v 60. a 70. letech 20. století, a to především díky své nízké ceně a snadné aplikaci. Používal se na nejrůznější typy budov, od panelových domů po rodinné domy. Bohužel, s postupem času se ukázaly i některé nevýhody brizolitu. Jeho porézní struktura snadno absorbuje vlhkost, což může vést k tvorbě plísní a řas. Navíc, některé starší typy brizolitu obsahují azbest, který je dnes považován za karcinogenní látku.

V současné době se brizolit již tolik nepoužívá a je nahrazován modernějšími a kvalitnějšími fasádními systémy. Nicméně, na mnoha starších budovách je brizolitová omítka stále k vidění.

Složení a vlastnosti

Brizolit je oblíbený stavební materiál používaný především jako finální povrchová úprava fasád. Jeho složení je poměrně jednoduché, skládá se z cementu, písku a vody. Někdy se přidávají i další přísady, jako jsou například hydrofobní látky pro zvýšení odolnosti proti vodě, nebo probarvené pigmenty pro dosažení požadovaného barevného odstínu. Právě díky své jednoduchosti a variabilitě složení je brizolit cenově dostupným materiálem s širokou škálou využití.

Mezi hlavní vlastnosti brizolitu patří jeho pevnost, odolnost vůči povětrnostním vlivům a dlouhá životnost. Je prodyšný, takže umožňuje stavbě "dýchat" a zabraňuje tak vzniku plísní. Jeho aplikace je poměrně snadná, ale vyžaduje určitou zručnost a zkušenosti. Povrch brizolitu může být hladký, strukturovaný, nebo s různými vzory, záleží na použité technice nanášení a druhu použitého nástroje.

I když je brizolit odolný materiál, je důležité dbát na jeho správnou údržbu. Pravidelné čištění od nečistot a řas prodlouží jeho životnost a udrží jeho estetický vzhled. V případě poškození je oprava poměrně snadná a rychlá. Díky svým vlastnostem a dostupnosti je brizolit stále oblíbeným materiálem pro povrchovou úpravu staveb.

Brizolit, to je takový chameleon mezi stavebními materiály. Dokáže splynout s jakýmkoli prostředím, a přitom si zachovat svou vlastní tvář.

Bořivoj Novotný

Použití brizolitu v minulosti

Brizolit, směs cementu, písku a drceného kamene, se v minulosti hojně využíval jako stavební materiál. Jeho obliba pramenila z dostupnosti surovin, relativně nízké ceny a snadné aplikace. V první polovině 20. století se brizolit stal oblíbeným materiálem pro stavbu rodinných domů, a to zejména ve městech a na vesnicích. Brizolitové domy se vyznačovaly jednoduchou konstrukcí a strohým vzhledem. Často se používaly prefabrikované brizolitové panely, které urychlovaly a zlevňovaly výstavbu. Kromě rodinných domů se brizolit uplatnil i při stavbě bytových domů, škol, továren a dalších staveb. Využíval se také k vytváření dekorativních prvků, jako jsou římsy, obklady sloupů nebo parapetů. Vzhledem k tomu, že brizolit je porézní materiál, bylo nutné ho chránit před vlhkostí. Proto se na brizolitové fasády často nanášely ochranné nátěry.

Současné využití

Brizolit, dříve hojně využívaný stavební materiál pro fasády domů, se dnes používá spíše omezeně. Jeho popularita poklesla s příchodem modernějších a technologicky vyspělejších materiálů, které nabízejí lepší tepelně-izolační vlastnosti, trvanlivost a estetické možnosti. Přesto se s brizolitem stále můžeme setkat, a to zejména u starších staveb. Jeho výhodou je relativně nízká cena a snadná aplikace. V současnosti se brizolit používá spíše k opravám a renovacím starších fasád, kde je potřeba zachovat původní vzhled budovy.

Nové technologie umožňují vytvářet fasádní systémy s mnohem lepšími vlastnostmi, než jaké nabízí brizolit. Moderní materiály jsou odolnější vůči povětrnostním vlivům, plísním a řasám. Navíc umožňují vytvářet tenčí vrstvy, čímž se snižuje zatížení konstrukce a zvyšuje se užitná plocha interiéru.

Přestože brizolit již není tak populární jako dříve, stále má své místo na trhu stavebních materiálů. Jeho využití je však omezeno na specifické případy, kdy je potřeba zohlednit historický kontext budovy nebo finanční možnosti investora.

Výhody a nevýhody

Brizolit, dříve hojně využívaný stavební materiál, má své klady i zápory. Mezi jeho nesporné výhody patří nízká cena a dobrá dostupnost. Práce s ním je poměrně snadná a rychlá, což z něj dělalo oblíbenou volbu pro zateplení a povrchovou úpravu fasád. Brizolit také dobře odolává povětrnostním vlivům a chrání tak zdivo před deštěm a mrazem. Navíc poskytuje poměrně slušnou tepelnou izolaci, čímž přispívá k úspoře energie. Na druhou stranu má brizolit i své nevýhody. Jeho největší slabinou je nízká prodyšnost, která může vést ke kondenzaci vlhkosti ve zdech a následnému vzniku plísní. Další nevýhodou je jeho náchylnost k mechanickému poškození a tendence k usazování nečistot, což zhoršuje jeho estetický vzhled. V neposlední řadě je třeba zmínit i ekologické hledisko, jelikož brizolit obsahuje azbest, který je pro lidské zdraví škodlivý. Vzhledem k těmto nevýhodám se od používání brizolitu v současnosti spíše upouští a nahrazuje se modernějšími a ekologičtějšími materiály.

Renovace a údržba

Brizolit, oblíbený stavební materiál z minulého století, dnes často budí rozpaky. Jeho vzhled i tepelněizolační vlastnosti už nebývají to, co bývaly. Naštěstí existuje řada možností, jak brizolitovou fasádu renovovat a prodloužit tak životnost vašeho domu. Prvním krokem je důkladná prohlídka. Zkontrolujte, zda se brizolit nedrolí, zda na něm nejsou praskliny nebo plísně. Menší poškození lze opravit speciálními tmely a nátěry. Pro větší opravy je vhodné zvážit celoplošnou renovaci.

Existují dvě základní metody renovace brizolitové fasády: stržení starého brizolitu a aplikace nového, nebo jeho překrytí novým fasádním systémem. První možnost je sice pracnější a nákladnější, ale zajistí vám dokonalý výsledek a dlouhou životnost. Druhá možnost je rychlejší a levnější, ale je nutné vybrat kvalitní fasádní systém, který bude s brizolitem kompatibilní.

Při údržbě brizolitové fasády je důležité dbát na její pravidelné čištění. K tomu vám postačí voda a kartáč. Nepoužívejte agresivní čisticí prostředky, které by mohly brizolit poškodit. Pravidelnou kontrolou a včasnou opravou drobných vad prodloužíte životnost vaší brizolitové fasády o mnoho let. Nezapomeňte, že renovace a údržba fasády je investicí do vašeho domu, která se vám v budoucnu vyplatí.

Alternativy k brizolitu

Brizolit, drsná omítka s drobnými kamínky, kraloval fasádám domů po desetiletí. Jeho popularita pramenila z dostupnosti, odolnosti a snadné údržby. Doba se ale mění a s ní i požadavky na stavební materiály. Na trhu se objevují moderní alternativy, které brizolit zdatně nahrazují a mnohdy i předčí. Mezi nejoblíbenější patří silikonové omítky, které vynikají prodyšností, vodoodpudivostí a odolností vůči povětrnostním vlivům. Pro milovníky přírodních materiálů jsou tu pak minerální omítky, které dýchají a regulují vlhkost. Oblíbené jsou i akrylátové omítky, které se snadno nanášejí a nabízí širokou škálu barev a textur. Při výběru alternativy k brizolitu je důležité zvážit nejen estetické hledisko, ale i izolační vlastnosti, odolnost a náročnost údržby. Moderní omítky často kombinují hned několik výhodných vlastností a zaručují tak dlouhou životnost a bezproblémovou údržbu vaší fasády.

Vlastnost	Brizolit	Minerální omítka
Tepelná izolace	Nízká	Střední
Prodyšnost	Nízká	Vysoká
Odolnost proti povětrnostním vlivům	Střední	Vysoká
Cena	Nízká	Střední

Cena a dostupnost

Brizolit, někdy nazývaný také "stříkaná omítka", se těší poměrně široké dostupnosti na českém trhu se stavebními materiály. Jeho cena se odvíjí od několika faktorů, mezi které patří především složení směsi, zrnitost, barevný odstín a samozřejmě i množství, které potřebujete. Obecně lze říci, že základní varianty brizolitu seženete již od cca 100 Kč za pytel o hmotnosti 25 kg. Pokud však toužíte po speciálních vlastnostech, jako je například zvýšená odolnost vůči povětrnostním vlivům nebo samočisticí schopnost, cena se může vyšplhat až na několikanásobek.

Kromě ceny samotného materiálu je potřeba počítat i s náklady na aplikaci. Tu je vhodné svěřit do rukou zkušených řemeslníků, kteří disponují potřebným vybavením a znalostmi. Cena za jejich služby se obvykle pohybuje v rozmezí od 300 do 600 Kč za metr čtvereční, a to v závislosti na složitosti a rozsahu prací. Před samotnou realizací je vždy vhodné nechat si vypracovat cenovou nabídku od několika firem, abyste měli srovnání a mohli si vybrat tu nejvýhodnější variantu.